Vítězný oblouk, který nebyl pro vítěze

 Stavěli je muži i vlády na oslavu svých vítězství. Tento byl postaven "jen" pro krásnou ženu a její les

Ozvěna kroků vojenských bot se znovu odráží od  klenby. Tentokrát tudy nepochodují vojska malého Bonaparta, ale jednotka Cizinecké legie. V Římě zase u něho průvodkyně vypráví o Konstantinově triumfu v bitvě  u Mulvijského mostu. V Mexiku je ten největší na světě pro slávu revoluce a pro generalísima Pancho Villu. V Pchjongjangu si ho komunisté postavili pro sebe a pro svá Pyrrhova vítězství. Oblouky stavěné pro oslavu vůdců a jejich krvavých úspěchů.

Na tomto, který stojí uprostřed valtického lesa je nápis " Tobě je zasvěcen tento dům, ó zářivá sestro Foibova, a k tvé poctě nechť neporušený les stále roste". A není to oblouk vítězný, je to chrám postavený jako pocta bohyni lovu Dianě a současně jako lovecký zámeček.

V roce 1810-1812 ho nechal vybudovat Jan I. z Lichtenštejna dle návrhu Josefa Hardtmutha. Ve třech podlažích stavby v korintském řádu  se nachází byt lovčího, salonky a především hlavní sál, sloužící jako shromaždiště šlechty před i po lovu. Na střeše je terasa, která skýtá vyhlídku na zelenou hladinu korun dubů, buků a cizinek borovic, jež měly svou ztepilostí a vůni připodobňovat atmosféru antický hájů.

Dianin chrám je vyvrcholením koncepčního řešení celé valtické obory, jehož součástí nebyla jen výstavba loveckých zámečků, ale také úprava vodních ploch a výsadba dřevin. Vše v souladu s tehdejší snahou spojenou s návratem k přírodě, k antice i celkovým odklonem od křesťanských dogmat. O tom svědčí i přípravy předcházející samotný lov. Těžko by snášel valtický farář pohled na klečící feudály, kteří v modlitbě žádali Dianu o úspěšný lov. To se muselo dít jen za zavřenými dveřmi.

Přestože pro nohu vojáka tento oblouk nikdy určen nebyl, vojenská bagančata si k němu přece jenom cestu našla. V dubnu 1945 sem zavítali Rusové a jako turisté se rozhodně nechovali. Pro zábavu ustřelili hlavu nejen soše bohyně Diany, ale rozstříleli i ty ostatní. Prostě se zachovali podle rčení: "Kakaja nátura, takaja kultura..."

Snad z důvodu udržení vzpomínky na naše osvoboditele, neměli komunističtí kulturšíbři zájem památku opravit. Dnes už ale bohyně Diana znovu dohlíží na svůj les a zve k setkání. Protože ne nadarmo se tomuto chrámu říká také Rendez-vous.