Už s tím retro salámem běžte do ... aneb za Husáka bylo lépe?

Retro je v módě. Retro gothaj, retro šunka, retro vysočina. Jaký retro výrobek nás čeká zítra?  Rudá retro strana?

Když jsem se v létě 1989 poprvé dostal  na západ, nešokovaly mne regály a štendry plné zboží. Na tohle mne připravily reklamy rakouské ÖRF docela dobře. Ale při procházce bočními uličkami německého Freiburgu  mne zaskočilo něco docela jiného. Byla to vůně. Vůně malého řeznictví, která zaplavovala celou ulici. Vůně v mé domovské socialistické masně nikdy nepoznaná.

O pár měsíců později náš socialismu skončil v propadlišti dějin a já se těšil, že to brzy takhle  zavoní i u nás. Zavonělo. Jenže. Nikdy bych si  nepomyslel, že takřka po dalších třiceti letech budu nucen kupovat nějaký retro gothaj vyráběný podle receptury ze sedmdesátých let a bez kuřecího separátu, hledat  retro vysočinu, která nemá víc vody než masa a  chtít retro tatranku bez palmového oleje a se skutečnými oříšky a ne jen s jejich příchutí.

Dovedu si představit, jak někteří jásají. Konečně důkaz, že za soudruha Husáka bylo lépe. Co s tím? Jen jedno. Běžte už s těmi všemi retry, s odpuštěním, do hajzlu. Vyrábějte konečně potraviny v kvalitě, která  je v každém kulturním státě zcela běžná a takovéto vzpomínky na dobu vlády jedné strany si laskavě odpusťte.