- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když jsem se v létě 1989 poprvé dostal na západ, nešokovaly mne regály a štendry plné zboží. Na tohle mne připravily reklamy rakouské ÖRF docela dobře. Ale při procházce bočními uličkami německého Freiburgu mne zaskočilo něco docela jiného. Byla to vůně. Vůně malého řeznictví, která zaplavovala celou ulici. Vůně v mé domovské socialistické masně nikdy nepoznaná.
O pár měsíců později náš socialismu skončil v propadlišti dějin a já se těšil, že to brzy takhle zavoní i u nás. Zavonělo. Jenže. Nikdy bych si nepomyslel, že takřka po dalších třiceti letech budu nucen kupovat nějaký retro gothaj vyráběný podle receptury ze sedmdesátých let a bez kuřecího separátu, hledat retro vysočinu, která nemá víc vody než masa a chtít retro tatranku bez palmového oleje a se skutečnými oříšky a ne jen s jejich příchutí.
Dovedu si představit, jak někteří jásají. Konečně důkaz, že za soudruha Husáka bylo lépe. Co s tím? Jen jedno. Běžte už s těmi všemi retry, s odpuštěním, do hajzlu. Vyrábějte konečně potraviny v kvalitě, která je v každém kulturním státě zcela běžná a takovéto vzpomínky na dobu vlády jedné strany si laskavě odpusťte.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |