Rommel byl voják, ne nacista, protože nikdy členem NSDAP nebyl

Zdravím.... Jako by tam byl.

Napoleon byl megagauner, masový vrah, a hlásí se k němu tolik lidí..

A není jediný...

zajímavá úvaha-není třeba z časovo-prostorového hlediska chodit nijak daleko , stačí jak rozporuplně hodnotíme u nás Mašíny-pokud by jediným měřítkem lidského počínání mělo být hledisko eticko-morální tak nikdo kdo své schopnosti použije na eliminaci jiných lidí by neměl být oslavován a obdivován-zejména ve kultuře která se tak ráda od volává na křesťanské kořeny s hesly jako nezabiješ a miluj bližního svého jako sebe sama

Děkuji za přečtení.

Mate to trochu popleteny, ne? Erwin Rommel nebyl nikdy clenem NSDAP. Tudiz nemohl byt nacistou.

Viz příspěvek níže.

Byl bych opatrný s tvrzením, že Rommel byl přesvědčený nacista. On sám nikdy ve straně nebyl.

Za nacistu se otevřeně považoval a běžně používal nacistický pozdrav Heil Hitler, který důstojníci Wehrmachtu, pokud nebyli v NSDAP, většinou nezdravili.

Na základě jednoho dokumentu si nelze udělat představu. To, že většina německých důstojníků sympatizovala s Hitlerem nebylo pro národně-socialistickou politiku, ale protože Hitler obnovil německou armádu. Většina německé generality, ale také neschvalovala Hitlerovi válečné plány a stavěla se k nim skepticky. Když Hitler bez boje obsadil Rakousko, Sudety, prošel Polskem a později západní Evropou jako nůž máslem, tak se německá generalita nemohl opřít ani o veřejnost, která viděla v Hitlerovi genia, Von Tresckow je dnes znám jako důstojník. který si stěžoval na to, co se dělo v týlu, masakry civilistů zacházení s židovským obyvatelstvem. Ale nebyl sám. Takových vylo více. Jenže většina se nakonec musela rozhodnout mezi svým svědomím a přísahou. Z dnešního pohledu to bylo špatně, jenže důstojník se nerozhoduje mezi dobrým a špatným, ale mezi uposlechnutím a neuposlechnutím rozkazu a je jedno, zda ten důstojník je v armádě demokratického státu anebo totalitního.

Když Britové shromáždili a odposlouchávali vysoké německé důstojníky, tak zjistili, že většina neměla valné mínění o Hitlerovi, odsuzovali zločiny na obyvatelstvu, ale neměla tušení o vyhlazovacích táborech. Většina německých důstojníků neřešila politiku, až na výjimky jako byl generál Model, ale to, aby precizně zvládli svoje řemeslo. Dokud se jim do toho neplet amatér stratég Hitler, tak neměli v Evropě sobě rovného. Ale tohle není na diskuzní příspěvek. Jinak těžko soudit německé generály, že chtěli zastavit boj na Západě, aby si uvolnili ruce pro boj na Východě. Všichni zažili co komunisté a levicová svoloč dokázali během mnichovské republiky RAD a během povstání spartakovců v Berlíně.

Máte pravdu. Na základě jednoho dokumentu si nelze udělat představu.

Velmi zajímavá úvaha.

Díky.

Souhlas, az na tu zbytecnou zminku o husitech.

On je to obecný problém.

Češi mají výhodu, že mají mezi oslavovanými osobnostmi, lidi povětšinou mravně - i svými činy - "čisté". Máme pozitivní vzory (akorát ten Žižka... :-))

Ale vemte si ostatní evropské země, koho považují a uctívají jako osobnosti. Není to jen německý sporný Romell nebo Richthofen. Ale co takový oslavovaný a uctívaný Napoleon, Alexander Veliký... co je na nich hodné obdivu? Jejich obrovské ego a touha po moci? Že zabíjeli a vítězili ve válkách? Že vytvořili velké říše?

Ten problém je prostě daleko širší. A především ukazuje, čeho si která civilizace, kultura, národ... cení. Vypovídá to o jejich charakteru.

To je spíš otázka přístupu k těm "oslavovaným osobnostem" než jejich vyjímečností ( oproti těm zahraničním teda ).