Ovšem to bylo v 18. století. Když si vedle toho zjistíte, jak se "zacházelo" s "podezřelými" u nás v padesátých letech, něco o popravách a podobně, co o lidské zrůdnosti napíšete?

Pane Dvořáku,netrapte se tím. Už po druhé pod mým článkem vzpomínáte padesátá léta, jakobych snad neměl tušení, co se tehdy dělo. Rozhodl jsem se psát o osmnáctém století ve Francii. Až budu mít chuť psát o dvacátém století v ČSR, tak napíšu.

Zajímavý text. Sociobilolog Edward Osborne Wilson se v knize "O lidské přirozenosti" zabýval i otázkou, zda má člověk v přirozenosti agresivitu a násilí a dospěl k závěru, že není přirozeně ani mírumilovný, ani násilný, má však k agresivitě předpoklady, což znamená, že za "příhodných" okolností může agresivita a násilnost člověka a s tím spojené krutost a sadismus vzrůstat až hypertrofovat. Uváděl to na příkladu jistého tichomořského přírodního národa, jehož členové byli mírumilovní, muži se chovali hezky k ženám a společně k dětem atd., až z tohoto národa udělali Japonci ze II. SV vojáky, a jak tito vojáci obrazně "ochutnali" krev, stali se z nich nejhorší vrahouni a hrdlořezové.

Zajímavé .

Sadismus asi nebude jen "úchylka", kterou trpí pár "úchylů".

Sadismus je v nějaké latentní formě evidentně zakódován u velké části lidstva. A to tak velké, že už se nemůže jednat o "odchylku" od normálu, ale naopak o standardní součást výbavy lidstva. Což člověku moc radosti nepřidá :-(

Nechci se nějak přít nebo omlouvat násilné zrůdnosti, ale k Vašemu: "A neexistuje ani živočich, který by se vyžíval v utrpení druhých." - Viděl jste někdy např. co provádí kočka s chycenou myší?

Co s ní provádí? Ukousne jí nohu a pozoruje co to s ní dělá? Nebo jí vypíchne drápem oči?