Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

"Vetřelci" aneb je alkohol metla?

2. 03. 2017 18:39:21
Možná. Ale jsou s ním spojeny historky, na které se vzpomíná daleko raději, než na jakýkoliv heroický pracovní výkon....

Wikipedie označuje vetřelce jako "fiktivního, mimozemského tvora s kyselinou místo krve". Vetřelci, které zmiňuji já, nejsou fiktivní, a i když to tak někdy vypadá, nejsou ani mimozemského původu. Jsou to reálné, pozemské bytosti, které se ocitly na nesprávném místě a trochu se před tím , jak se říká, picly.

Návrat z důležitého jednání

Když spíte a najednou vás probudí podezřelý šramot, začnete myslet na nejhorší. Je bezpočet případů, kdy nezvaný návštěvník využil nočního klidu a odnesl si nejen obsah peněženky, ale i obraz neznámého mistra z Ikei či milovaný televizor.

S touto myšlenkou vstal z postele jeden můj známý, když uslyšel podezřelé zvuky přicházející od vstupních dveří. Bylo zřejmé, že se snaží někdo zvenčí dostat do bytu a rodinný příslušník to zcela jistě není. Manželka tentokrát neabsolvovala žádný povedený dámský večírek a ani synáček nebyl výjimečně na nočním tahu. Přistoupil tedy ke dveřím a naplněn obavami jimi prudce trhl. Plešaté individuum vrazilo v hlubokém předklonu do předsíně a s omluvným: "Lásko, měli jsme důležité jednání," se hnalo dál do ložnice. Rychlá ruka je ale stačila uchopit za límec, otočit o sto osmdesát stupňů a se slovy: "O patro výš," vystrčit zpět na chodbu. Když se totéž opakovalo po čtrnácti dnech a hluk vystrašil i manželku, vstal a s uklidňující poznámkou: " Spi, to se Tonda zase vrací z důležitého jednání," šel přehodit sousedovi výhybku.

"Uhni"

Každý, kdo se někdy zúčastnil těch srazů, kterým vévodí silné stoje, drsní mužové a krásky v kůži mi dá za pravdu, že motorkáři se s tím nemažou a Jack Daniel ́s je vždy vítaným hostem. Obvyklým místem setkání je autokemp vybavený chatičkami, ve kterých lze nalézt spočinutí po náročném večeru. Někdy se ovšem stane, že do lokality zavítá i běžný turista s rodinou. Kdyby ovšem věděl, co jej čeká, vyhne se tomuto místu zdaleka obloukem.

Kořalka tehdy tekla proudem a i chlap, který měří kolem dvou metrů a nemá daleko k sto padesáti kilům, dojde jednou k závěru, že by bylo dobré skončit. Nutno předeslat, že motorkáři jsou parta družná a na tom, kde ulehnou, jim vcelku nezáleží. Tak se tedy stalo, že člověk podobající se přerostlému členu skupiny ZZ top vstoupil do první chatky, která mu přišla do cesty. Problém byl, že si toto obydlí pronajala rodinka, které zcela jistě neměla zájem nabídnout útočiště některému z těch benzínem vonících chlapců. Každopádně ale někdo z nich, opomněl zamknout. ZZ top tedy mohl bez problémů vstoupit a se zavrčením: " Uhni," přilehl na jednu z postelí. Snad díky prozřetelnosti si vybral lůžko hlavy rodiny. Otec značně vyděšen a neodvažujíce se k jakémukoliv odporu, tedy uhnul a probděl zbytek noci vedle chrápajícího harlejáře. Ráno nevyspalý táta, vystrašená máma a vykulený synek stáli nad postelí nočního hosta a čekali, až procitne. Když se konečně probral a bylo mu řečeno, že si v noci spletl chatku, pokrčil rameny a s poznámkou: "Tak to se teda omlouvám," klidně odkráčel.

Jako světlo na konci tunelu

Znáte možná ty pracovní výjezdy, kdy se pozvou zástupci spřátelené firmy a uspořádá se jim malý večírek. A když přijedou, odpusťte mi ten výraz, čížci na Moravu, tak je pochopitelné, že se jde do sklepa na vínko.

Zábava byla skvělá. Zpívalo se, uzené se zapíjelo Silvánem a čas hezky utíkal. A aby toho nebylo málo, navrhl jeden z místních zajít k němu na slivovici. Ne všechny tento nápad nadchl a polovina raději zůstala u vína.

"Kdybyste si to náhodů rozmysleli, tož dojdite. Rovno, potem doprava, druhů doleva a třetí barák s předzahrádků. Šak sa tam bude svítit, tož to poznáte, " řekl domorodec a jako velitel výpravy dodal: "Tož dime."

Ale již za hodinu si někteří pomysleli, že dát si trnkový šláftruňk je nezbytné. Bohužel z celého popisu trasy si zapamatovali jen to " bude sa tam svítit". Když se pak ve dvě popůlnoci ocitli před domem se svítícím oknem, byli přesvědčeni, že jsou na správném místě a mocným zvoněním ohlašovali svůj příchod. Než jim ten neznámý člověk v pruhovaném pyžamu a nádražáckém saku hozeném přes ramena otevřel, chvíli to trvalo.

"Co chcete?" zíral překvapeně ajznboňák na ty tři krále.

" Dobreeej. My jdeme na tu slivovici," odpověděl jeden bez zaváhání.

"Jaký dobrý? Já žádnů slivovicu neprodávám a za chvílu stávám do práce,"

Nadávky bylo slyšet za zavřenými dveřmi až ven. Trosečníci usoudili, že někde udělali chybu, vyrazili za jiným světlem a nakonec svůj cíl přece jenom našli. Tady mohla celá historka skončit, kdyby se ovšem po další hodině za pohárkem voňavého moku nevydala další dvojice. A protože byli stejně orientačně zdatní jako jejich předchůdci, skončili i oni u stejného domu s rozsvíceným oknem.

"To je nejaká skrytá kamera nebo ste sa dočista pomátli. Já vám nic nedám. Dite do řiti nebo zavolám policajtom, ožralci jacísi," řval nedbaje nočního klidu brunátný a opětovně probuzený zaměstnanec českých drah.

"Tak to teda pardon," nedal se odbýt jeden z potácejících se vetřelců, "my jsme byli pozvaní na slivovici tam, kde bude svítit okno. Svítí vám okno, svítí. Tak nevím o co jde," dodal s tradiční opileckou logikou.

V tu chvíli se objevila i rozespalá nádražákova choť, do té doby číhající v bezpečí za dveřmi.

"A kdo vám taků blbost řekl?" nechtěla zůstat naducaná venkovanka pozadu.

"Nám to řek. No ten. Pan Blažej nám to řek, ve sklípku, " zablekotal druhý vetřelec.

" Aha. Tož tak je to. Francek Blažej bývá o dvě ulice dál a vyřiďte mu, že sa má na co těšit.

Potom se rázně obrátil na svoji polovičku: "Kolikrát sem ti říkal, že máš zhasínat na záchodě, Blaženo. Běž okamžitě zhasnůt, nebo jak eště nekdo zazvóní, tak sa neudržím a stane sa neštěstí."

Tak to byly tři příběhy o nočních "vetřelcích" a pomyslné metle. Myslím si ale, že není nutné hned označovat alkohol za zkázu lidstva. Jen všechno by mělo mít své meze. Zabloudit se dá totiž velmi snadno a návrat nebývá vždycky tak jednoduchý.

Autor: Petr Omelka | čtvrtek 2.3.2017 18:39 | karma článku: 24.03 | přečteno: 820x

Další články blogera

Petr Omelka

"Českoslovenští umělci Sovětskému svazu"...a zase koukám jako blázen

O vztahu našich umělců k Sovětskému svazu, potažmo ke komunistické straně se toho napsalo dost. Někdy se ale objeví věci, nad kterými zůstane rozum stát.

16.11.2017 v 11:34 | Karma článku: 25.53 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Petr Omelka

Bílou košili nechejte doma!

O Francouzích je známo, že rádi spojují užitečné s příjemným. Důkazem je i jeden listopadový svátek.

14.11.2017 v 9:52 | Karma článku: 12.32 | Přečteno: 357 | Diskuse

Petr Omelka

Pás pro necudné manželky

Tento vynález, spojovaný s rytíři a jejich křížovými výpravami, se stal kuriózním a vděčným exponátem mnoha muzejních sbírek. Jak to ale s tím hlídačem počestnosti ve skutečnosti je.

6.11.2017 v 11:42 | Karma článku: 22.34 | Přečteno: 1180 | Diskuse

Petr Omelka

O zakopaných Němcích, chytání syslů a vstupu do KSČ

Byla to taková krásná pozdně letní neděle, provoněná začínajícím podzimem. Čas burčáku a zvláštních setkání.

16.10.2017 v 20:53 | Karma článku: 28.17 | Přečteno: 1598 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Skvělý burger na Andělu od Jakuba

Manžel dnes lákal na vinnou klobásu. Lehce osmahnutou, s česnekovým chlebem. Těšila jsem se fakt moc. Ale v práci jsem pojedla pouze krémovou zeleninovou polévku a v půl šesté už jsem mírně šilhala hlady. Burger padl mi do ok.

22.11.2017 v 19:58 | Karma článku: 12.79 | Přečteno: 321 | Diskuse

David Dvořák

Vydání Babiše a inspirace pro Okamuru.

Politika je umění dosáhnout maxima možného. Dogmatické lpění na vyřčeném nebývá zrovna nejkonstruktivnější, na druhou stranu je třeba se nezpronevěřit zásadám a „neztratit tvář“.

22.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 29.70 | Přečteno: 2225 | Diskuse

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 15.19 | Přečteno: 607 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Děti vyrostly a tak tápeme

Čím podarovat děti na Vánoce? Navíc když už vůbec nejsou v dětském věku. Ty své dospělce nějak zvládneme, ale pak tu máme ty „malé“ neteře a synovce, čili děti, co mezitím vyrostly až (skoro)dospěly.

22.11.2017 v 10:33 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 325 | Diskuse

Marek Valiček

Radši dojedou domu zpocená, než pozvracená!

"Asi si budu o Jéžíška přát k vánocum nějakou tu kouzelnou zaklínací hůlku a pak ten brajgl kolem nás vysmejčim."

22.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 26.92 | Přečteno: 988 | Diskuse
Počet článků 93 Celková karma 25.71 Průměrná čtenost 1241

Mám rád švýcarské nože a kouzelníky přicházející s jitrem...

omelkapet@seznam.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.