Smrt čeká pod pískem

Když válka skončí, stane se z prostého vojáka opět normální člověk. Většinou. Ne v případě, patří-li k těm, co ji prohráli

O některých věcech se mlčí. Možná proto, že jejich význam se zdá být zanedbatelný, nebo se to jaksi nesluší nebo také proto, že je lepší na ně zapomenout.

Adolf Hitler věděl, že se ho spojenci pokusí napadnou z moře, nevěděl ale, z kterého. Dánsko vypadalo velmi pravděpodobně. Na pobřeží Severního moře bylo tedy umístěno přes 2 miliony min. Tankových i nášlapných.  Hitler se mýlil. Invaze proběhla v Normandii, Němci válku prohráli, ale miny v Dánsku zůstaly.

Na konci války byl do německé armády povolán každý, kdo udržel pušku. Hitlerova poslední armáda. Spojenci se setkávali s kluky, kterým nebylo ani osmnáct let. Když Německo kapitulovalo, měli se z těchto vojáků stát zase obyčejní Jungs, co prohání holky někde na tancovačce. Ale co ty miny?

Rozhodnutí spojeneckého velení bylo rychlé, jednoznačné a zdá se i logické. "Když jste si to zaminovali, tak si to i odminujete."  Otázkou ale zůstává, proč právě kluci od patnácti do osmnácti let a proč s minimálními zkušenostmi i výcvikem. Z oficiálních 2000 takzvaných "Dobrovolných pracovníků nepřítele", jak je alibisticky označila dánská vláda, přežila slabá polovina. Skutečný počet obětí a zraněných, není znám a bude daleko větší. Ženevské konvence a práva zajatců se Dánsku vyhnuly obloukem. Ale to nebylo nic neobvyklého. Pravidlo "když můžeš ty, tak i já" provázelo celou válku.

Film dánského režiséra Martina Zandvlieta "Under Sandet" - Pod pískem, který se problematikou dánského odminování zabývá, splácí dluh možná záměrně opomíjené části historie. Historie rozporuplné, stejně jako děj filmu. Nenávist a nutnost odplaty se zde mísí s potřebou odpouštění a usmíření. Otázka velikosti viny a trestu dostává lidský rozměr a stojí samozřejmě i dnes za zamyšlení. Možná jste, stejně jako já, nevěděli co se tehdy v Dánsku dělo. Možná byly pro někoho moje informace známé. Ať už jste věděli, nebo ne, film stojí určitě za zhlédnutí a mezi množstvím žánrově podobných, je zcela výjimečný.

Dánsko se německých min definitivně zbavilo teprve před pár lety, přičemž náklady na jejich odstranění dosáhly stovek milionů dánský korun.