O posvátné rostlině boha s nejdelším penisem

Za afrodisiakum ji považovali už staří Egypťané, Řekové i Římané a dnes ji koupíte v každém supermarketu.

„ V Čechii jsou saláti! Sázím se, že vyhraje Rapid,“ prohlásil Rychlonožka ze slavného klubu Rychlých šípů, a dal tak svým označením fotbalistů Čechie jasně najevo, že jsou slabí. Vychází to z toho, že salát byl vždy pokládán za něco, co nikdy nemělo v naší stravě valný význam. Maso je prostě maso. Když ale nahlédneme do historie, zjistíme, že už staří Egypťané si hlávkového salátu velmi vážili, šlechtili jej a dokonce považovali za posvátnou rostlinu boha Mina.

 K tomuto bohu se váže velmi pikantní historka. Min byl původně obyčejný, zdravotně postižený kněz. Když jednou museli všichni bojeschopní muži z vesnice mobilizovat a odejít řešit nějakou lokální válku, nechali Mina doma, aby dohlédl na jejich ženy. Jistě si domyslíte, jak byl asi postižený, když ho tam s ženskými bez obav nechali. Jenže se také říká, že když pánbůh dopustí i motyka spustí. A ta spustila. Válečníci nevěřili vlastním očím, když po návratu zjistili, že jsou všechny ty jejich baby těhotné. Docela je to naštvalo a za trest milému Minovi uřízli ruku a nohu. Je divné, že zdroj rozladěnosti mu nechali, ale stejně mu byl k ničemu, protože "operaci" nepřežil. Ženám se po devíti měsících narodili samí chlapci a postupem let se z nich stali zdatní bojovníci. Když dosáhli dvaceti let, museli oprášit zbroj svých nevlastních otců a jít zase válčit. Boj jednoznačně vyhráli, a když se vrátili zpět do vesnice, vzpomněli si na tátu a prohlásili ho za boha. Usoudili totiž, že jen zásluhou Mina vznikla tak skvělá armáda. A aby zůstal v paměti hrůzný čin, který byl v minulosti spáchán, začali ho zobrazovat bez jedné ruky a nohy se ztopořeným penisem. Časem se stal Min jedním z nejoblíbenějších bohů. Jak jinak.

Ale vraťme se k salátu. To, že byl salát zasvěcen Minovi, není náhoda. Byl Egypťany považován za silné afrodisiakum a používal se při náboženských obřadech a je také součástí mnoha nástěnných maleb v hrobkách. Od Egypťanů se pak logicky dostal k Řekům (jasný marketingový tah s tím Minem) a Římané také nezůstali pozadu. Přibližně v roce 50 n. l. již římský pěstitel Columell popsal několik druhů salátů, z nichž některé mohou být předky těch dnešních.

Ve středověku byl salát již dobře znám a objevuje se v mnoha herbářích. Je také jednou z plodin, které přivezl do Ameriky z Evropy Kryštof Kolumbus. Dnes slovem salát označujeme nejen listovou zeleninu, ale i jídlo skládající se z různých ingrediencí a podávané jak studené tak i teplé.