Rychlosoud Herold - když Němci vraždili Němce

Kolik  stačí, aby se z člověka stala zrůda?  Willimu Heroldovi, desátníkovi Wehrmachtu a zběhovi, jeden kapitánský kabát.

Byl duben 1945, pár týdnů před koncem druhé velké války. Říše byla na kolenou. Z kdysi neporazitelné armády zbylo jen torzo. Německou krajinou se potulovali hladoví vojáci z rozprášených jednotek nebo ti, kteří se rozhodli, že pro ně válka skončila.  A také opilá komanda SS, která chytala s velkým potěšením dezertéry a rabující "teutonské"  bojovníky.

Tak začíná historický film podle skutečné události Der Hauptmann (Kapitán), o jednadvacetiletém  desátníkovi Wehrmachtu, Willim Heroldovi, kterému při útěku zachránil život nález slavnostního kabátu kapitána Luftwaffe. A nejen to,  dal mu pocítit jak chutná moc. Dříve chlapec a poslušný vykonavatel rozkazů se díky změně uniformy stává tím, kdo sám poroučí. Vžívá se do role Vůdcova posla, který má za úkol trestat všechny ty, kteří zapochybovali o konečném vítězství. Obklopuje se skupinou všeho schopných sadistických existencí, kteří pod záštitou jeho hodnosti a vysokých vyznamenání, vykonávají svoje "právo" na lidech, mezi které před nedávnem sami patřili.

I když se Rudá armáda nezadržitelně blíží k Berlínu, nacistická byrokracie  stále ještě funguje. Herold přijíždí i se svou svitou  do sběrného tábora Lager II, kde jsou shromážděni zběhové a  ti, kteří byli zadrženi pro krádež několika brambor místních sedláků. Čekají zde na stanný soud, který ale stále nepřichází. Velitel SA Schütte, vidí v Heroldovi, jako "prodloužené Hitlerově ruce", naději na rychlé řešení. Tento desátník se tedy prohlašuje sám za velitele tábora a soudce. Ale nesoudí. Jen poručí za táborem vykopat velkou jámu a část provinilců nechá bez skrupulí postřílet. Jiný večer se baví nejhoršími sadistickými praktikami, které používali  jenom dozorci v koncentračních táborech. 

Pak ale přichází spojenecký nálet a celý tábor je zničen. Přežilo jen pár osob. Mezi nimi kupodivu i Willi Herold a jeho "osobní stráž".  Vydávají se na cestu po německých městech v zabaveném automobilu s nápisem "Schnell-Gericht Herold" (Rychlosoud Herold). Když na jedné radnici uvidí velký nápis Welcome, nechá Herold starostu, jako vlastizrádce, na ulici okamžitě zastřelit a všechno co najde, zabavuje.

Při pořádání orgií je ale sám německým polním četnictvem zatčen, odhalena jeho skutečná identita a předveden před soud. 

Za neoprávněné nošení důstojnické uniformy, za masakr v táboře Lager II a za zabití starosty byla navržena smrt oběšením. Nakonec se jej ale nacistický soud rozhodl osvobodit. Viděl v něm perspektivního člověka pro Nové Německo.

V květnu 1945 byl Willi Herold znovu zatčen, tentokrát  Královským námořnictvem, souzen a v listopadu 1946 i se svými 6 komplici  popraven sekerou.  Willi Herold byl usvědčen z podílu na vraždě 100 vězňů v táboře Emsland-Lager II a dalších 72 osob v okolí. Některé z obětí zabil vlastní rukou.

Otázkou zůstává, jak by se asi odvíjel život Williho Herolda, syna pokrývače z Lunzenau, kdyby toho podmračeného dubnového dne, nenašel náhodou jeden čistý kapitánský kabát.