Kdyby hloupost nadnášela, létali by naši zpravodajci?

Netuším, jestli jako holubičky, nebo jako orli. Ale možná že vůbec, protože, jak  se říká, "nic není tak, jak to ve skutečnosti vypadá".

Poněkud infantilně deformovaný všemi těmi knižními a filmovými agenty,  pohlížím na činnost zpravodajských služeb, jako na boj skvělých mozků, kteří si ve své strategii nezadají nic s nejlepšími šachisty.  A asi tomu tak ve většině případů je. I naše rozvědka byla i v minulosti velmi uznávána a budila respekt. O to víc je potom překvapující, když hlava státu označí tu svoji vlastní za "čučkaře" čili někoho zcela neschopného.

Někdy ale vypluje na povrch informace, která  je v kontextu probíhajících událostí velmi zvláštní.  Na přelomu měsíců února a března byl naší kontrarozvědkou odhalen ruský agent s diplomatickým krytím. To se dá považovat za dílčí úspěch, protože byl jistě jen jeden z mnohých.

Co pak ale následovalo, mne překvapilo a musím přiznat, že i zbořilo jednu bábovičku tvořenou z mé představy, že jsme už s GRU přestali  kamarádit. BIS totiž o "provařenosti" toho ruského agenta hned informovala Ruskou ambasádu a ta jej v klidu odvolala a rychle nahradila někým jiným. Jakou činnost tady odsunutý agent vykonával, ví jenom BIS. Vkrádá se ale otázka, proč tehdy všechno proběhlo rychle a v tichosti. V obdobných případech se buď takový agent se slávou veřejně odhalí a vypoví ze země, nebo se jako odhalený sleduje. Běžet se "pochlubit" konkurenci, že byl  jejich člověk odkryt, se mi zdá, jako velká hloupost. Ale kdo ví, možná je všechno jinak a ta "hloupost", byla naopak něčí vysoká "hra".